KČT, oblast Zlínský kraj děkuje Zlínskému kraji za finanční podporu turistického značení ve Zlínském kraji v r. 2024
Informace ze semináře VHT oblasti Valašsko-Chřiby,
konaném ve dnech 30-31.8.2014 na Tesáku na téma:
Volba vhodné výzbroje a výstroje pro VHT
Předkládá: sekce VHT oblasti
Vypracoval: ing.Jindřich Urban
Datum vydání: 1.11.2014
1. Úvod
Pod vedením lektora VHT Ing.Libora Holuba Ph.D. absolvovali účastníci semináře horskou túru ke cvičným skalám, kde probíhalo zajištěné lezení různě obtížných lezeckých cest.
2. Vlastní témata semináře
Na konkrétních příkladech si účastníci ověřovali, jak je důležitá volba velikosti batohu, do kterého musí vejít výzbroj pro zamýšlenou túru, výstroj (součásti oblečení v případě teplejšího počasí), ale případně i část vybavení kamaráda, který při případném náhlém zhoršení zdravotního stavu není schopen unést svůj plný batoh. Dále v případě, že nebude schopen chůze a bude muset být nesen dalšími účastníky, bude muset být obsah jeho batohu rozložen do batohů ostatních účastníků.
Ochrana proti dešti
Z krátké rekapitulace několika posledních akcí z hlediska vybavení ochrany proti dešti vyplynulo, že řada účastníků tuto záležitost podcenila, pláštěnku nebo deštník si ponechala v ubytovacím zařízení doufajíc, že nezaprší. Nebo to řešili „nepromokavou“ bundou tím, že zapomněli na to, že až na této bundě mají promokavý batoh. O existenci pláštěnky na batoh neměli ani tušení. Někteří jedinci zase zavrhují použití pláštěnky s tím zdůvodněním, že se pod pláštěnkou potí, zapomněli při tom na zásadu, že i pláštěnka je v konečném důsledku jedna vrstva oblečení, to znamená – oblékám-li si pláštěnku, tak si napřed jednu vrstvu oblečení sundám.
Návleky
Někteří turisté si myslí, že návleky (nebo jinak kamaše) slouží pouze jako ochrana proti sněhu. Lehké návleky přitom lze používat po celý rok jako účinnou ochranu proti zabláceným nohavicím při chůzi bahnitým terénem i proti vniknutí drobných částic (štěrk, jehličí apod.). Nezpochybnitelný význam návleků je za deště, kdy zamezí stékání vody přes ponožky do obuvi. Je paradoxní, když do nepromokavých bot, za které člověk dá i 5 tisíc korun, nateče za deště shora voda.
Osobně se mi stalo, že jsem si v centru Dolomit – v Cortině koupil nové ferratové pohory. S radostí jsem je obul a vyšel na nejbližší zajištěnou cestu. Teprve, když začalo pršet, tak jsem zjistil, že jsem si na túru zapomněl vzít návleky. Po túře jsem z nich vyléval vodu a vyčítal si svoji nezodpovědnost.
Teleskopické hole
Nezřídka se i v této době můžeme setkat s názorem, že hole používají pouze ty osoby, které by bez nich nemohly chodit. Používání holí v turistice není znakem stáří, ale zodpovědnosti, je to důkaz toho, že turista s holemi nepodceňuje túru a zvyšuje bezpečnostní úroveň pohybu v horském terénu. Zejména při překonávání terénních překážek, vodních toků po kamenech a při větších výškových rozdílech, zejména při sestupu je použití holí značným zjednodušením vzniklé situace. Některé strmé úseky, zejména po dešti nebo přímo za deště jsou bez teleskopických holí neschůdné. Stal se nám případ při sestupu z hory Úšust, kdy jsme se museli pro naše starší turistky vrátit a zajistit jejich bezpečný sestup po nebezpečně kluzkém a strmém chodníku.
Obuv
Řada turistů podceňuje výběr a použití obuvi pro turistiku. Jsou schopni zaplatit za zahraniční zájezd několik stovek €, ale na túru si pak vezmou značně „zdevastované“ boty s tím, že když to tyto boty vydržely minule, vydrží to snad i nyní. V sešlapaných a rozpadajících se botách ohrožují nejen sebe, ale i své kolegy na vysokohorské túře, v propustných botách v terénu, kde se vyskytuje sníh nebo led pak ohrožují především svoje zdraví.
Termoprádlo svojí schopností brzy vyschnout vytlačilo klasické materiály používaných ve spodních i středních vrstvách prádla. Zejména v oblastech, kde jsou obtížné podmínky pro sušení, jsou jeho příznivé vlastnosti nesporné. Při teplých večerech umožňuje odpoledne po túře prádlo vyprat a do rána je suché, připravené k dalšímu použití.
Horolezecké úvazky
Jsou lidé, kteří při VHT ve skalních oblastech odmítají prsní úvazek s tím zdůvodněním, že je nepoužívají ani horolezci na cvičných skalách. Nechtějí akceptovat, že i v horolezecké metodice je uvedeno používání sedacího a prsního úvazku. Neuvědomují si fakt, že při visu po pádu do samotného sedacího úvazku dochází k nedokrvení dolních končetin a při setrvání v tomto visu nad 15 minut může vést až ke smrti. Dále si neuvědomují, že při použití pouze sedacího úvazku se nedá vyprusíkovat nahoru, zatímco prusíkování v kombinovaném úvazky by měl zvládnout každý.
Prusíkovací smyce
Opomenutí prusíkovací smyce vysokohorskému turistovi znemožní, aby se v případě problému při slaňování, kdy se mu „zasekne“ slaňovací osma, dostal z této nepříjemné situace. Navíc bez prusíkovací smyce se nedá sebejistit při slaňování.
Karabina s pojistkou umožňuje bezpečný pohyb po skále, který v případě použití karabiny bez pojistky bezpečným nemusí být.
Navazování na lano provádíme zásadně vázáním uzlu a nikoli karabinou přes vůdcovský uzel. Při ležérním přístupu při navazování přes vůdcovský uzel karabinou se nám stalo, že účastník si karabinu neumístil do slaňovacího oka na úvazku, ale pouze do očka, které je určeno na odkládání karabin. Po pádu lezce následovalo přetržení výše uvedeného očka a pád z výše dvou metrů, na půl metru širokou plošinku, na které se dotyčný lezec naštěstí udržel a nespadl níže.
Horolezecká přilba
Zejména u prvolezců a dále u dětských účastníků akcí na cvičných skalách je přilba nezbytnou součástí výstroje. Na skále se můžeme setkat s různými typy a provedením přileb (cyklistická, motoristická, pracovní) s tím, že lepší než žádná je jakákoliv přilba, ale pouze horolezecké přilby jsou testovány na pád prvolezce na skále ………..
Mobilní telefon je v případě, že máme signál dobrým pomocníkem v nouzi. Nesmíme ale zapomínat na to, že před každou akcí v horském terénu si musíme zjistit číslo horské služby, či poskytovatele první pomoci a toto číslo měli uložené v paměti telefonu, abychom je v případě potřeby pracně nemuseli shánět někde napsané na lístku v batohu. Jedná se sice o základní pravidlo, ale řada účastníků na to zapomíná anebo se spoléhají na ostatní. Nesmíme ovšem zapomenout, pod jakým heslem si toto číslo uložíme.
Ne zcela běžně známým je požadavek záchranných složek, které požadují, aby měl každý ve svém mobilu uloženy telefonní čísla svých blízkých osob, které by měly být kontaktovány, pokud by se majiteli tohoto telefonu něco přihodilo a sám by nebyl schopen tímto blízkým osobám sdělit, co se mu stalo. Tato kontaktní tel. čísla musí mít mezinárodně použitelnou formu, to znamená – telefonní číslo s mezinárodní předvolbou (v našem případě 00420) a dále musí být pod mezinárodně známým heslem tedy např. ICE1, ICE2, apod.
3. Závěr
Je jasné, že za dobu dvoudenního semináře nemohlo být zvolené téma probráno bezezbytku. Šlo především o to, aby si výše uvedené zásady účastníci vysokohorských túr uvědomovali a již při přípravě na akci se jimi řídili, aby se pak nedostali do obtížně řešitelných situací.