Navštivte Baťův kanál

 

 

Říká se mu také perla jihovýchodní Moravy. Právem, jinde podobnou vodní cestu a přírodní a technickou památku nenajdete. Navíc je po celé délce lemována bezvadnými cyklostezkami a můžete tak volit turistiku vodní, pěší i cyklo. Páteřní cyklotrasa je propojena na východ i západ s okolními zajímavostmi, můžete navštívit třeba hřebčinec v Napajedlech, starou hydroelektrárnu ve Spytihněvi, staroslovanské vykopávky v okolí Starého Města a Uh.Hradiště, ojedinělou sbírku děl Joži Úprky v nové galerii na náměstí v Uh.Hradišti, zámek v Uh.Ostrohu, nedaleké vinařské búdy v Blatnici, národopisný skanzen ve Strážnici, výsypník v Sudoměřicíh a mnoho dalších zajímavostí. Kolem kanálu jsou restaurace, hospody a kiosky s občerstvením, početná přístaviště a půjčovny lodí. Ty si můžete zadat na libovolnou dobu a s různou velikostí. Stále oblíbenější jsou hausbóty, na kterých se dá nocovat, uvařit jednodušší jídlo a odvést třeba kola.

 

Kanál je nerozlučně spojen s řekou Moravou pramenící pod Kralickým Sněžníkem a ústící po 352 km cesty v Dunaji u Děvína. Morava je již desítky let regulována, tok napřímen a zbytky mrtvých ramen rájem rybářů. Jak k budování vodní cesty došlo? Při expanzi firmy Baťa se vybudovaly mnohé závody (zejména koželužny) i v Otrokovicích. Potřebovaly spolehlivý zdroj tepla a páry v podobě nové kotelny. Nejlevnějším palivem doby byl lignit z baťových dolů kolem Ratiškovic, málo výhřevný, s velkým obsahem popelovin a proto i velkou spotřebou. Pro Baťu vznikl problém, jak levně lignit dopravovat a tak vznikl nápad na plavební cestu o délce 52 km ze Sudoměřic do Otrokovic. Částečně vedla přímo řekou Moravou a částečně nově vybudovaným kanálem. Jeho plavební hloubka byla 1,50 m, v míst výhyben byl u dna až 12 m široký a navržen pro čluny o nosnosti 150 tun, délce 38 a šířce 5 m. Lodě měly kajutu na ubytování obsluhy. Na trase se vybodovalo 15 různě velkých plavebních komor, které jsou dodnes atrakcí. Kanál kopírovala stezka pro koně, které původně kanálem lodě tahaly, později je nahradily traktory. Za ideálních podmínek v kombinaci traktor+remorkér trvala plavba asi 10 hodin.  Pod mosty byly pro potahy a traktory ochozy. Na volné řece byly v provozu remorkéry. Technickým  unikátem (dnes, bohužel zničeným) byla lodní lanovka u Vnorov, která lodě přetahovala přes řeku Moravu z jedné plavební komory do druhé. Podobným unikátem byl výklopník u Ratiškovic, kde se vagony (30-tunové, s 20 t uhlí) zvedaly navíjákem a vyklápěly do lodí. Budova výklopníku stojí a střecha je přístupná a slouží jako rozhledna. Výstavba kanálu byla spojena s budováním závlahového systému, který měl alespoň z části nahradit kdysi pravidelné zátopy řeky. Baťův kanál vyrostl v letech 1935-1938 a při výstavbě pracovalo na 1 500 dělníků. Plavbu prováděla a.s. Morava, moravská plavební akciová společnost, zapsaná do rejstříku v srpnu 1938. Největším problémem plavby bylo neustálé zanášení rejd plavebních komor štěrkem a pískem z říčních náplav. Musely se proto neustále nákladně čistit. Osobní plavba začala v letních měsících roku 1939 na lodi Mojena, která pojal až 35 pasažérů. Za protektorátu v letech 1943-1945 plavba postupně ustávala  až znárodněním firmy  Baťa 27.10.1945 ustala docela. Kanál se neudržoval, postupně zanášel a technická zařízení pustla. Poslední hřebík do rakve znamenalo stanovisko MNO z roku 1961, že prý kanál vede ve směru předpokládaného útoku NATO a že jej proto třeba zrušit. Statut vodní cesty byl definitivně odňat v roce 1972 FMD.

 

V letech 80. a následujících se uvolňuje podnikatelská aktivita a dochází k pokusům vodní cestu obnovit alespoň v určitých úsecích bez plavebních komor. V roce 1996 byla v provozu na trase Veselí nad Moravou – Uherský Ostroh v provozu loď Tomáš Baťa. S nevelkým úspěchem. Obratem byla až nadace INWARD II, která v roce 1997 nakoupila 11 malých motorových člunů, záměr plavby široce propagovala a spolupracovala s obcemi a správcem vodního toku. Opět se začaly otvírat některé plavební komory, postupně se čistily a opravovaly. Vznikaly nové půjčovny člunů  a rostl zájem veřejnosti. K řízení malých člunů není nutné oprávnění a stačí krátký zácvik v kotvišti. Rychlost v kanále je omezena na 8 km/hod. Od roku 2000 brázdí vlny velká loď Danaj pro 60 cestujících a datuje se spolupráce se slovenskou Skalicí, která si vybudovala přístaviště na jih od výklopníku. Počet zařízení pro návštěvníky na březích roste a turistický ruch také. V roce 2013 zaznamenal Baťův kanál neuvěřitelných 232 000  cyklistů a 4 500 „námořníků“. A nemusí to být poslední slovo. Pokračuje projekt plavební komory Bělov nad Otrokovicemi, který by spojil vodní cestu s Kroměříží a na jihu se uvažuje o plavební komoře za Sudoměřicemi. Ta by spojila kanál s Hodonínem. Plavební délka by se tak prodloužila na 76 km a vedla velkou částí východní Moravy. Pro návštěvníky ještě větší atrakce než dosud. Také atrakce biologická, protože v okolí vodní cesty jsou fragmenty lužní přírody a žije zde na 30 chráněných druhů živočichů, např. rosnička zelená, rákosník velký, slípka zelenonohá, čírka modrá, bobr evropský atp. Přijeďte se podívat!

 

 

Text: Zdeněk Kadlčík

© 2014 - 2020 veškerá práva KČT oblast Zlínský kraj

This site was designed with the
.com
website builder. Create your website today.
Start Now